Kdybych byl znovu kluk..

Pokud raději posloucháte, než čtete, můžete si článek pustit jakou audioverzi - najde ji na konci článku

Chtěl bych pořád ještě být kosmonautem, prezidentem, popelářem, nejlepším sportovcem světa, obdivovaným hercem, zpěvákem nejlepší rockové kapely na světě, a pořád bych měl všechny ty bláznivé sny, které jsem míval, takže vlastně nic nového? Ale ano, je tu jedna věc, kterou jsem dřív asi nevěděl a nebo jenom nepochopil.

Když jste kluk, máte svůj klučičí svět s kámošema a tak. Když jste ještě hodně malej kluk, tak ten dobrodružnej svět s rybičkou a provázkem v kapse je vlastně super a holky do něj moc nepatří, holky jsou přece blbý. Pak jednou už ale nejste ten úplně malej kluk a holky už nejsou zas tak úplně blbý. Něco se změní, věci se mají jinak. Občas jim dokonce nadbíháme a děláme pitominy. Někdy asi taky jen proto, aby si nás všimly, A už vlastně vůbec není trapné mluvit s holkama.

Teda nebylo by, kdyby ten malej kluk věděl, o čem s nima vlastně mluvit. Až do teď se totiž učil, jak se kope do míče šajtlí, jak se váže vlasec na pytlačku, jak se dá přeprat medvěd, ale nikdo ho nepřipravil na to, jak a o čem se dá mluvit s holkama. A upřímně? Dnes už jsem dospělý, dokonce trochu až moc dospělý, ale tuhle záhadu jsem jsem stejně ještě nikdy nevyřešil.  A nebo aspoň ne úplně. Ale možná mohlo být všechno jinak. 

Nedávno jsem byl fotit jeden úžasný taneční kroužek a tam mě to všechno napadlo. Kdybych byl znovu kluk, chtěl bych se naučit tancovat. Byl bych totiž neustále v obležení elegantních a úžasných tanečnic. Jo, v obležení. Tanečníci jsou totiž jako něco peníze. Je jich vlastně vždycky nedostatek. A naučil bych se něco, co by se mi hodilo na celý život. Umět se vyjádřit pohybem, nebát se být za blázna na místech, kde se tancuje a vědět, že dámy prostě rády tancují. Nebát se mluvit s ženami, protože bych měl o čem. Tanec nikdy nezklame. Vlastně už bych po celý život profitoval jenom z toho, že jsem se jako malý kluk chodil bavit tancováním. 

Takže, kdybych mohl být zase malý kluk, tak krom toho, že bych vsadil sportku na čísla, která bych si v budoucnosti ještě stačil opsat, začal bych tancovat. Definitivně a s nadšením. A vůbec nechápu, že jsem na to nepřišel už tenkrát. Jo, vlastně vím, ale to jsou předsudky a s těmi bych dnes uměl zatočit, Teda aspoň pevně doufám.

Takže, kdyby jste náhodou vy znali nějakého malého kluka, co už není zas až tak malý, pomozte mu. Řekněte mu o tancování a že je to super a že ho to bude bavit a ať se vykašle na předsudky, aby na to chudák taky nepřišel až na stará kolena, jako já, když už to vlastně není znovu důležité. Tak jo, třeba se to aspoň jednomu klukovi podaří a já budu mít hroznou radost, že jsem mohl pomoc. Teda měl bych, kdybych to věděl, protože jako až takhle moc dospělej je můj  největší problém si některé věci zapamatovat. 
Mějte všichni fajn den a o čem že jsme to dnes vlastně mluvili? :-)

Petr J.

První pokus nového audiblogu